Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak se otužovat

Otužování není jen zimní plavání otužilců v ledové vodě, v našem případě v krásné jihočeské řece Malši. Otužování by se mohlo stát součástí života každého, kdo chce udělat něco pro své zdraví. Působí proti nemocím z nachlazení, ale také proti alergiím, vředové chorobě, hypertenzi a také některým nervovým chorobám či psychickým poruchám.

V případě nemocí z nachlazení také platí, že otužilý člověk má větší naději, že neonemocní. Pokud ale přece onemocní, pak má nemoc lehčí průběh a dříve odezní.

Otužování umožňuje lépe se přizpůsobit teplotním výkyvům okolí. Prospívá všem bez ohledu na věk. Je však nutno dodržovat několik zásad : respektování věku, zdravotního stavu, dlouhodobost, soustavnost a postupnost.

Přibližme si tyto zásady podrobněji. Otužovat se může každý zdravý člověk. Děti a starší lidé se mají otužovat mírněji. Již dříve byl zkoumán blahodárný účinek otužování na zdravotní stav dětí v mateřských školkách. Bylo zjištěno, že nemocnost dětí, které se otužovaly, byla ve srovnání s jejich vrstevníky ze školek, kde otužování neprobíhalo, výrazně nižší, zejména v případě nemocí horních cest dýchacích. Otužování je velmi důležité i pro lidi vyššího věku. Je totiž známo, že jim chlad snadno uškodí.
Cévy starších lidí se nejsou schopny dokonale smrštit a zabránit unikání tepla z těla, zvlášť v okrajových částech. Proto necítí bolest v prstech tak rychle jako mladí a rychleji prochladnou nebo i omrznou.
Trénink otužilosti probíhá dlouhodobě, nejlépe je začít od dětství a otužovat se celoživotně, příčemž otužovat se, lze denně. Příznivé účinky otužování se projeví nejdříve za tři až čtyři týdny. Pokud bychom s otužováním přestali, zvýšená otužilost by během několika týdnů opět poklesla. Proto je důležitá soustavnost. Po delším přerušení otužování (kvůli nemoci, zranění, pobytu v teplých krajích apod.) je třeba začít téměř skoro od začátku.
Při otužování dbáme na postupnost. Začínáme od méně intenzivních prostředků a pokračujeme k intenzivnějším, zvyšujeme i dobu otužování.
Jak se můžeme otužovat? Vzduchem, vodou a sluncem. Otužování vzduchem je nejdostupnější. Nejlépe je začít s otužováním v létě. Vzduch může na tělo působit při sportu nebo při práci v takovém oblečení, které umožní přístup vzduchu k tělu. Specifickou formou otužování vzduchem je vzdušná lázeň, což je působení vzduchu na celé tělo nebo na jeho většinu. Při zvýšeném proudění a vlhkosti vzduchu je za chladného počasí třeba dát pozor na nebezpečí omrzlin.
Otužování vodou je ale nejúčinnější. Vyplývá to ze skutečnosti, že voda odvádí při styku s tělem teplo více než dvacetkrát rychleji než vzduch. Proto je při otužování vodou zvlášť důležitá postupnost. Začátečníci mohou začít omýváním mokrou žínkou nebo houbou nebo vlhkým ručníkem. Poté, co si tělo zvykne na omývání, lze přistoupit k vyšším fázím - k polévání nebo sprchování. Nejúčinnější je studená koupel v potoce, řece, moři apod.
Co však rozhodně nelze doporučit, je naplnit si vanu... studenou vodou a ležet v ní. Nedostatek místa ve vaně totiž neumožňuje intenzivnější pohyb (třeba napodobovat plavání) a tělo bez pohybu by snadno nežádoucím způsobem prochladlo.
Jak dlouho má probíhat otužování vodou? Omývání může probíhat 3 až 4 minuty, polévání nebo sprcha 1 až 2 minuty. Doba koupele v přírodě bude trvat podle toho, jaká je teplota vody, vzduchu a jaké úrovně otužilosti již koupající již dosáhl.
Otužování sluncem umožňuje adaptaci na biologické účinky slunečního záření, kdežto otužování vzduchem a vodou ovlivňují přizpůsobení se chladu a teplu. I u otužování sluncem je velmi důležitá postupnost a přiměřenost.
Dalším otužovacím prostředkem může být i sauna. Lidé, kteří se neotužují jinak než v sauně, by ji kvůli zvýšení otužilosti měli navštěvovat aspoň jednou za týden.
Otužování je vhodné provádět několikrát denně. Začít by se mělo ráno cvičením při otevřeném okně, na balkóně nebo venku, oblečení by mělo být minimální. Vhodné je pokračovat ranním mytím minimálně půlky těla studenou vodou nebo raději studenou sprchou. Starší osoby mohou začít třením mokrým froté ručníkem a pak suchým. Pokud se naskytne možnost, je dobré se proběhnout ranní rosou, v zimě v čerstvě napadaném prachovém sněhu. Vyválení se v čistém sněhu může být pro otužilce velmi zajímavou a radostnou kratochvílí. Otužit se můžeme i cestou do práce nebo školy, pokud se oblékneme lehce a jdeme rychlou chůzí. Po práci může následovat další otužování v přírodě, při sportu nebo při tělesné práci. Nadměrné oblékání a přetápění místností (zvláště ložnic...) získanou otužilost snižují.
To, co bylo zatím řečeno, se týká tzv. občanského otužování se, vhodného skoro pro každého. Špičkoví otužilci musí - mimo samozřejmého ranního sprchování studenou vodou - trénovat více.
Prvním předpokladem je dobrý zdravotní stav, prověřený sportovním lékařem za pomoci zátěžových testů. Při nich se zkoumá, jak pracuje srdce při námaze. Srdce je totiž při plavání v zimní vodě hodně namáháno. Začít se sportovním otužováním je nejlepší během letních měsíců za teplot, kdy plavání v řece není příliš náročné na otužilost. Plavat je vhodné dvakrát týdně, nejlépe 5 až 20 minut, podle otužilosti a ambic plavce. Před plaváním je vhodné se prohřát během nebo rozcvičkou, po plavání je opět vhodné dodat tělu teplo pohybem, případně teplým nápojem. Nevhodné je pití alkoholu před plaváním i po něm. Životu nebezpečné je po plavání v zimní vodě vstoupit pod horkou sprchu. Hrozí selhání oběhového systému. Jinak se ale otužování a zimní plavání doporučuje každému.
 
 
 
 
 
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA